Samonivelační stěrka, je jedna z nejdůležitějších hmot, bez které se nedá ani udělat rovný podklad pro položení podlahy. Samonivelační stěrka se hodí pro velkoplošné vyrovnání hrubých nerovností především betonových hliněných podlah. Následně se na ni po zaschnutí kladou finální vrstvy podlahových krytin – plovoucí podlahy, dlažba, dřevěné podlahy, koberce a vinylové podlahy, které jsou dneska velkým trendem.
Vrstva samonivelační hmoty musí být zvolena tak, aby zakryla veškeré nerovnosti, a mohla tak vytvořit souvislou a hladkou plochu pro pokládku volně ložených podlah, ale i pro lepené podlahy jako je vinylová podlaha. Samonivelečních hmot je velká škála druhů a výrobců, ale pro zvolení správné hmoty je potřeba vidět stávající podklad a vědět, co se na hmotu bude pokládat.
Příprava podkladu:
V případě, že je stávající podklad popraskaný, je potřeba je proříznout v prasklině na hloubku řezného kotouče a poté prořezat napříč, aby se tam mohli vložit vlnové drátky, které jsou součástí sešívací sady. Tato sada je epoxidová pryskyřice, která se smíchá s křemičitým pískem dle velikosti prasklin. Podklad musí být suchý, soudržný, zbavený prachu a mastných nečistot. Hrubší nečistoty, případně krusty cementového mléka na betonových podkladech, je vhodné přebrousit a velice důkladně vysát.
Všeobecně můžeme říci, že na každý podklad – ať nasákavý či nenasákavý – je nutné použít penetrační nátěr, který je základem úspěchu při stěrkování.
POZOR, NESMÍ SE POUŽÍT JINÁ PENETRACE, NEŽ UDÁVÁ VÝROBCE SAMONIVELAČNÍCH HMOT! Při reklamaci se to velice jednoduše zjistí.
Penetrace podkladu:
Očištěný podklad se dle savosti podkladu opatří penetračním nátěrem pod podlahové stěrky, nebo v případě nenasákavého povrchu, speciálním spojovacím můstkem. Penetrační nátěr, případně můstek, snižují savost podkladu, zpevňují jej a snižují na minimum riziko špatného spojení stěrky s podkladem. Penetrace u samonivelačních hmot zlepšuje jejich rozlévané vlastnosti a zvyšuje jejich přídržnost. Penetrace se provádí rovnoměrně, přímým nátěrem pomocí štětce nebo válečku. Následný nátěr se aplikuje vždy po zaschnutí předchozího. Doba zasychání nátěru v běžných podmínkách činí dle koncentrace a savosti podkladu 60–120 minut. Koncentrované nátěry zasychají zhruba 12 hodin. U správně napenetrovaného podkladu na povrchu vznikne matně sklovitý povlak.
Postup při aplikaci samonivelační hmoty:
- 1) Nalití samonivelační stěrky na připravený podlahový podklad
- 2) Celoplošné rozprostření hmoty na podklad zubovou stěrkou
- 3) Odstranění vzduchových bublin ze stěrky válečkem s hroty
Ukázky práce – samonivelační stěrka
Zbytková vlhkost v cementovém a anhydritovém potěru a její měření
Měření zbytkové vlhkosti je jednou z nejzákladnějších a nejdůležitějších věcí a přesto je to také jedna z věcí, která se často podceňuje nebo vůbec nedělá. Důsledkem nedodržení platných norem ČSN 744505, které má znát každý podlahář, mohou vzniknout vysoké náklady a velké komplikace.
Cementové a anhydritové potěry
CEMENT – se zbytkovou vlhkostí u cementového potěru si lze pomocí správné penetrace jednoduše poradit. Pokud spěcháte, tak vám může pomoci například PU 5 Expres rychloschnoucí jednosložková polyuretanová penetrace, která slouží jako zábrana protizbytkové vlhkosti do 3 cm s podlahovým vytápěním a do 6 cm bez podlahového vytápění.
ANHYDRIT- na rozdíl od cementu nelze anhydrit rychleji uzavřít a musí se vždy čekat navyschnutí k požadované hodnotě. Pokud by nedošlo k úplnému vyschnutí, tak by se časem začal rozpadat.
K měření vlhkosti se používají po celém světě i u nás nejrůznější metody. V následující části článku se dozvíte o těch, které jsou dostupné právě u nás.
GRAVIMETRICKÁ je nejpřesnější a nejznámější metodou. Řídí se normou ČSN EN ISO12570, kde se dozvíte, jak přesně měření probíhá. Běžný řemeslník nemá k této metodě potřebné vybavení, avšak po odeslání vzorků ve speciálních odběrných nádobách firmě Woodexpert, se do 3 dnů dozvíte výsledek.
KARBIDOVÁ metoda je velice jednoduchá s vysokou přesností. Provádí se CM přístrojem,který je cenově dostupný pro všechny podlaháře. Jeho cena se pohybuje okolo 12 000,-. Metoda je založena na chemické reakci vlhkosti vzorku s karbidem vápníku, při které vzniká acetylen. Tlak, který acetylen vytvoří, ukazuje naměřenou hodnotu. Vzorek pro měření se vyseká z potěru, odstraní se prvních 10 mm a postupně se z celé skladby až k igelitu odebírá stejné množství vzorku.
VRTACÍ SONDY – sondy se vkládají do děr, které byly vyvrtané do podkladu, vysáté odprachu, odvětrané a naplněné speciální kontaktní pastou. Následně se sondy připojí k měřícímu přístroji. Také lze do děr vložit PVC trubičky se zátkou k vyrovnání vlhkosti. Tato metoda není často využívána, protože je časově náročnější-72hodin.
PŘÍLOŽNÉ VLHKOMĚRY – rychlé měření do hloubky max 30 mm, založené na kapacitním odporu. Díky tomu, že je metoda nedestruktivní, tak se často používá jako orientační měření například před měřením CM přístrojem.
HROTOVÉ MĚŘÁKY – metoda doporučovaná především na dřevo. Vhodné maximálně jakoorientační měření. I přes nejvyšší dostupnost, širokou nabídku druhů, značek a cen jsou nejméně spolehlivé.
TERMOKAMERA – rychlá metoda ke zjištění povrchové vlhkosti a také například ke zjištění funkčnosti a umístění podlahového vytápění.